Již několik dní slýchám hlasy, že už by mohli uvařit něco jinýho než brambory. Dneska se situace změnila, ale o tom později...
Dnes byl volný den, věnovaný "kulturnímu programu." Autobus nás přepravil do místního skanzenu, odkud měly vyrážet menší skupinky do skalního labyrintu "Błędne Skały." Organizace se však trochu zvrtla, většina lidí vyrazil na skály hned, což se ukázalo jako rozumné, neboť pořadatelé zapomněli vypravit jakoukoliv další skupinu, až se vypravila sama. Skalní labyrint se líbil všem a moc, ale třičtvrtěhodinová cesta k němu už se líbila málo komu. Že by se snad někdo šetřil na zítřejší rasovinu?
Po návratu do skanzenu nás čekali ohýnky, buřty, pivo (kdo chtěl, dostal do něj malinovou nebo zázvorovou šťávu) a hlavně mistr Honza, ze kterého se nakonec vyklubal docela šikovný chlapík (ještě, že tentokráte nechal doma svůj tým D60). Skoro by se dalo říct, že hrál na přání a to v různých jazycích. Skanzen si tak nakonec prohlédlo asi jen pár lidí. Po menším zmatku kolem odjezdu autobusů jsme se dostali i zpět, abychom zjistili drobnou změnu v plánu - oběd posunut na čtvrtou! Příjemná zpráva pro ty, kteří měli uzenky, smutná pro ty, kteří se rozhodli výlet vynechat.
Ale večer už sklouzl do normálních kolejí – jen u večeře se ozývalo nějaké reptání, že snad ty švestkový knedlíky jako nic moc. A byly bramborový. S jakým nadšením si velká část české výpravy potom dávala smažené brambory s kečupem snad ani nelze popsat. Ale, že pobyt ve zdejších krajích a pití místní zdravé vody, působí kladně na lidské zdraví, potvrzuje i obrázek vpravo – pravděpodobně zbývá ještě jedna dvě rehabilitace a francouzky se budou vracet pojišťovně...
Vraťme se zpět k závodům. Ráno nás čeká poslední ze čtyř závodů tohoto mistrovství. Že to nebude žádná prča, už teď tuší asi všichni. Startovní časy jsou rozdány, vyhledávky stanoveny, nezbývá než popřát "dobrý směr!"
<ba>