Albrechtice jsou opravdu nádherná vesnička uprostřed malebné přírody Jizerských hor.
Bílé stopy byly až na pár výjímek parádně upraveny.
Coby kamenem dohodil to bylo k upravené jizerské magistrále.
Deníčky se rychle plnily tréninkovými minutami, takže i ty doposud trochu zanedbávané se konečně dočkaly svého uplatnění.
Endiaron nikdo z nás nepotřeboval, strava byla kvalitní a chutná.
Film Vykoupení z věznice Shawshank má díky nám o 20 diváků vyšší sledovanost než před soustředěním. A to už za zmínku stojí.
GPSky díky vyšší nadmořské výšce a jasnému počasí chytaly dobře signál. Alespoň do doby, než jejich námi intenzivní používání odstranilo jeden ze satelitů nad Evropou.
Hluboký sníh vytvořil exkluzivní podmínky pro intenzivní trénink síly. Díky intenzivnímu snížení byl ještě intenzivnější než intenzivní.
Chloubou našeho týdenního snažení byl bezesporu výběh na horu Tanvaldský Špičák. Jeho vrchol zdolalo sice jen 5 statečných, i tak je výkon ostatních solidní. Do základního tábora se dostali všichni.
Indiánský běh, tak by se dal popsat OB závod ve „sprintu“. V půl metrových závějích střídajících vyšlapané pěšiny to ani jinak nešlo.
Jméno Alpin dostala nově vzniklá mapa z dílny českých reprezentantů. Za nulový honorář jsme zmapovali okolí penzionu a přilehlé horské louky.
Kruhový trénink zvládli všichni na výbornou. Svaly nám vyrostly jako houby po dešti.
Lyžařský styl máme díky zimnímu opravdu vyšperkovaný. Za týden na horách jsme se stali skutečným lyžařským klenotem.
Masér Kuba se nám postaral o postupně přicházející únavu. Díky němu v klidu a bez konfliktů zase odešla.
Nic, to byla naše nejčastější odpověď na anketní otázku,“ Co Vám na soustředění chybělo“.
Osud olympioničky Sudové sportovkyni zavál až do našich končin. Olympijskou formu ladila na svazích Tanvaldského Špičáku. Autogram se nám ovšem získat nepodařilo.
Pozdrav Slunci - protahovací a posilovací komplex cviků, který jsme se na soustředění naučili. Poté co jsme Slunce naším cvičením přivítali, se schovalo za mraky a do konce soustředění se neukázalo.
Ranní rozcvičky jsou mezi reprezentanty obzvlášť populární. A tak nechyběly ani na zimním soustředění.
Sjezdovky jsme pro tentokrát nechali doma. Sjzedovku jsme ovšem sjížděli dokonce několikrát. Žádné úrazy hlášeny nebyly.
Tenis, i tím si reprezentanti plnili svá osobní volna, konkrétně jeho stolní variantou.
Upíři nás dostali. Upíří sága Twilight má další fanoušky. Nebo spíše fanynky.
Vítězem soutěže o nejvyšší součty za soustředění se stal Kuba Oma. Natočil 130 km na lyžích a 70 km po nohách. Gratulujeme. White snow, tak toho tam bylo jak.....opravdu hodně.
X krát, přesně tolikrát nám zaznělo v uších tajemství úspěchu - „ Myslete pozitivně“. Ne všichni se tím už řídí. Prozatím všichni splňujeme alespoň první část úspěchu, že myslíme.
Yetti Jizerských hor byl dopaden. Našli ho reprezentanti díky sněhovým stopám a fáborkům, které za sebou zanechával. Zimní soustředění za to tedy skutečně stálo!
<mgo>