Letní soustředění ROB 2020 v Ostružně ELB, ETE, AFK, BKA a OB Dukla

Po osmi letech se naše liškařská equipa pod vedením Ivety vrátila zpět do Ostružna, kde jsme trávili
v týdnu od 15. do 21. srpna veškerý liškařský čas v okolním lese zvaném Řáholec. Navíc na dohled od
Jičína, takže někteří vzpomínali na Rumcajse a spol. Sešli jsme se ve stejné oddílové sestavě jako vloni,
avšak v rekordním počtu skoro 100 účastníků, což bývá účast někdy i na jedničkové soutěži.
Stejně jako v minulých letech jsme byli rozděleni na dvě skupiny. První skupina začátečníci a mírně
pokročilí, kterým se věnovali především Tonda s Evou, Martina s Bárou a Daliborem a také Filip, Tomáš,
Karel a Jana. Doprovod nejmenším poskytovali i někteří tatínkové a maminky a díky tomu si zaběhli i
všichni ti, kteří si netroufli ještě jít sami. Podle toho se pořadatelé zaměřovali na snadné dohledávání a
spíše formou zábavné hry posouvali účastníky tak, že někteří se mohli již samostatně zúčastnit
posledních závodů pro pokročilé. Zatímco pokročilí se střídali ve stavbě závodů pro ostatní, jak
dopoledne, tak i odpoledne. Nejzajímavější závod postavili v pondělí odpoledne Bára s Daliborem za
asistence Martiny, tzv. štafetový běh na trvalé vysílače. Dvojice byly náhodně rozlosovány tak, že se
mohli zúčastnit i začátečníci. Vysílačů bylo 10 a dvojice se střídala po každém úseku po jednom vysílači,
a protože vysílače byly trvalé, bylo nutno 10x přelaďovat. Zpestřením byl start v ďolíku, takže někteří
volili pro start, nebo doběh náročný strmý sráz. Také se konaly dva krajské přebory: Ústeckého kraje na
2m a Libereckého kraje ve foxoringu a dále dva místní přebory Prahy ve sprintu a ve foxoringu. Ve
středu vpodvečer proběhl i noční závod pouze v prostoru chatového tábora, tak aby se mohli zúčastnit i
nejmladší. Organizace se ujala Martina s Bárou a Daliborem.
Hybatelem dění byl Míra, jehož břeskná muzika lákala všechny k ranní rozcvičce, i ostatní ubytované,
kteří toho ale nevyužívali. A pak rozdal úkoly vybrané předchozí den. Na stavbě tratí se podíleli všichni
zkušenější účastníci: Míra a Honza s Jirkou a Lukášem, Zbyšek a Michal, Iveta s Pavlou, Bára
s Daliborem, Tonda, Filip, Tomáš a Jana a jako startéři a cílaři na dětských tratích byli Eva, Maruška,
Bára, Dalibor, Karel a Marek. Do práce se zapojila i Jiřina, ačkoliv jako nečlenka si mohla užívat
dovolenou. O OB tratě se staral Tonda Š. se svými svěřenci a profi start a cíl větších závodů s SIjednotkami
už si nedokážeme představit bez precizní práce Ivety a Pavla. Ti si navíc pozvali Olafa
s Anjou, aby se naučili pracovat s Schadeho programem. Iveta k tomu ještě komunikovala s vedením
kempu a měla na starosti administrativu, takže bylo vidět, že je toho na ni opravdu hodně . Jen Luboš
kvůli achilovce neběhal, ale zato opravil vše, co mohl a že toho nebylo málo.
Tradiční odpolední výlet se konal v deštivém úterý na nedalekou Loretu. Někteří šli pěšky, někteří zvolili
cestu autem, zvlášť s malými dětmi.
Dvakrát jsme udělovali i cenu fair play. Nejprve ve čtvrtek hledali Richard a Šimon pomoc pro Lízu se
zraněným kolenem a v pátek stejnou cenu obdrželi Tereza a opět Richard. Zaslechli Vilmino volání, když
si podvrtla kotník. Tereza zůstala u zraněné a Richard doběhl pro pomoc. V obou případech se
zachránci zachovali příkladně, ale všichni si oddechli po zjištění, že úrazy sice byly bolestivé, ale ne
vážné.
Protože už jsme sehraná parta, těšíme se, že se příští rok sejdeme v podobné sestavě.