Na konci zkouškového období je čas zahodit skripta a vyvětrat hlavu společně s ostatními akademiky na běžkách, nebo alespoň někde v přírodě. Na letošní zimní akademické soustředění si většina ani nebrala běžky a spoléhala se na to, že nenasněží. V termínu 17.–21. února nás ubytovala Osecká chata v Krušných horách, kde jsme měli skvělou základnu. V nepřízni sněhové nadílky jsme každý den vybíhali pro dávky 17, 25, 32 kilometrů, které jsme si užívali v nádherném terénu. Chvilku nás hřálo slunce, občas šlehal vítr do tváří, někdy jsme neviděli dva metry před sebe. Odpoledne jsme odpočívali, chodili na procházky, sáňkovali, stavěli sněhuláky a dávali si rakvičky v hospodě, kterou hlídal pes vypadající jako medvěd. Večerní program se vždy skládal z karetních partií, všemožných známých či méně známých společenských her a nechyběl ani turnaj v ping pongu. V sobotu hojně nasněžilo a tři odvážlivci, kteří jako jediní měli s sebou běžky, vyrazili na noční tréninkovou fázi. Za stálého chumelení si prošlapávali vlastní cestičku na Moldavských tratích. Byla to sice náročná fáze, ale i romantická a velmi uspokojivá. Na odjezdovou neděli hlásili déšť, který již začal o půlnoci a do rána se všechen nový sníh proměnil v centimetry vody. Několik nadšených jedinců se té vody nezaleklo a vyrazilo na závěrečný běh soustředění, po kterém vědí, že si příště musí vzít i plavky ;-).
Sečteno a podtrženo... bylo to super!
<ŠaJ>