Když narychlo svolaný sbor českých sportovců zpíval hymnu, nejedno oko (ovšem opět české) nezůstalo suché. Ale to bylo vlastně včera. Jenže dnes jsme měli příležitost poslechnout si českou hymnu hned sedmkrát! A navíc, jak by dnes řekla Sandra, kdyby byla Venclovská: "Já su tak šťastné!" Protože vážení, ona má stříbro.
Ráno bylo deštivé a mlhavé. Ivan Ivánovič (opravdu pracovní jméno) nás po ránu zaskočil otázkou, při jak husté mlze odvoláme závod. Vysvětlili jsme mu, že ani hustá mlha nemůže české závodníky odradit od snahy získat nějaké ty placky. Padl dokonce i návrh spojit to se závodem pro slepé, ale to je asi nějaká blbost, ne? ;) Každopádně, když autobusy klesly na start, bylo víceméně po mlze a dešti. Je třeba říct naštěstí, protože kdyby začalo pršet, tak by se asi zrušil závod kvůli promáčeným přijímačům... no a dost možná taky kvůli promáčeným závodníkům.
Start pod kopcem v růžku mapy, dva koridory, které se vlastně nelišily, a dvoumetrové lišky, které moc neměřily. Odhlédneme-li od toho, že dvoumetrové tratě byly, vzhledem ke kategoriím, které je běžely, docela dlouhé, o kvalitě přijímaných signálů svědčí čas vítěze jedné z postižených kategorií (W19 4tx 114'). Ale protože dnes dvoumetr běželi i zkušení muži (M21 a M40), kteří se jen tak zmást nenechají, tak zkušený Karel utrhl své zlaté jablíčko a Kuba si doběhl pro bronzové.
V cíli pak některé trnuly hrůzou, zda je ještě někdo z oceněných pozic nevyšťouchne. Nestalo se tak, a proto mohla Sandra nevyslovit onu památnou větu a Bětka s Pájou se mohly radovat z individuálních i týmových medailí. Jitka takové štěstí neměla a musela se svého oblíbeného kovu vzdát ve prospěch Rusů, ale to tolik nevadilo, protože Ondra ukázal všem juniorům, z jaké líhně vzešel, a tak u Šimáčků doma přece jen nějaké to zlato přibude. Každopádně se jim to všem moc povedlo a všechny detaily najdete ve výsledcích.
Následuje trénink na foxoring, vyhlášení a dlouho očekávaný večírek - festival šunky (pokud vás ten název mate, zeptejte se svého radioamatéra, o co jde). Prvně ale k vyhlášení - kromě songu slepého houslisty jsme si mohli poslechnout i "zachraňte královnu" - ostatní písničky už jsme slyšeli v minulých dnech a tak už to byla trochu nuda. Ale alespoň jsme si mohli zazpívat i druhou půlku ČS hymny. Kdo ale zná její druhou sloku, že? To by nebyl Slavoj, aby trochu nepoškádlil Sandru a tak přeskočil kat. W50, čímž nejedné zamotal hlavu a rozdráždil již tak vypjaté nervy naší závodnice. Ale abych na něj nebyl tak moc ošklivý - možná bylo vyhlášení této kategorie odsunuto z technických důvodů - bylo třeba rychle dořešit jisté protesty, které tak trochu souvisely s neprofesionálním přístupem místních.
Hamfest měl být pravděpodobně zlatý hřeb tohoto mistrovství - ovšem vyvinula se z toho standardní večeře, ovšem o něco později než obvykle a s tou výhodou, že se platila i voda. Živou hudbu střídala hudba mrtvá, většinou s balkánským podtextem a to zejména v případě coververzí, takže nebylo na krok slyšet. Dokonce to přetlouklo i zvonění v uších, co tam zůstalo po všech těch neosovětských hymnách.
Ale nás ráno čeká ještě poslední závod - foxoring - a tak většina odchází spát brzy. Informací je snad ještě méně, než kdykoliv předtím. Jediné, co se ví, je startovka a to rozhodně ne zásluhou pořadatelů. Díky ní už taky všichni vědí, že start je naplánován na 9.30. Vše ostatní je jen šuškanda. Aby taky nebyla, když se nějak pozapomnělo na setkání vedoucích výprav - teda vedoucí na to nezapomněli, ale organizátoři trochu ano, a tak si ještě teď užívají hlasité hudby, zatímco závodníci tonou v nejistotě. Ale to není poprvé a už si asi zvykli.
Český tým dnes ráno již přece jen získal komplet všechny visačky (teda s výjimkou zástupců médií a mé maličkosti, která sice získala visačku jako první, ale která mi přisuzovala roli závodníka, jak lichotící!), tak už ani není proč otravovat organizátory hloupými dotazy a ono už to prostě nějak dopadne (jiné týmy, které nebyly tak šťastné, obdrží prý visačky poštou, po skončení šampionátu, prostě paráda!). Co tedy přinese den poslední už nás nejspíš nemůže moc překvapit.
<ba>